Zřídit kanály pro přijímání oznámení, které jsou navrženy, zřízeny a provozovány způsobem, jenž zajišťuje utajení totožnosti oznamující osoby a zabraňuje přístupu neoprávněných pracovníků;

Telefonní linka

• Telefonní číslo, na které zaměstnanec může zavolat. Výhodou tohoto řešení jsou relativně nízké náklady a částečná anonymita oznamovatele v případě, že zavolá ze skrytého čísla.
• Toto samozřejmě neplatí pro menší firmy, kdy oznamovatel může být rozpoznán podle hlasu.

E-mailová schránka 

• Modernější a v mnohých směrech bezpečnější řešení než telefonní linka.
• Whistleblower si může svoje oznámení v klidu rozmyslet, přidat k němu důkazní materiály a odeslat jej kdykoliv a odkudkoliv potřebuje.
• Také toto řešení je levné, a pokud si oznamovatel založí anonymní e-mail, do velké míry zaručuje jeho anonymitu.
• E-mailová schránka nebo on-line formulář může být nicméně komplikací pro starší generaci a zaměstnance, kteří nemají tak kladný vztah k informačním technologiím, protože si musí založit anonymní e-mail.

On-line formulář

• On-line formulář, který nebude vyžadovat zadání jména ani emailové adresy. Výhodou je nesporně záruka anonymity, je však potřebí vymyslet systém, který umožní oznamovateli položit dotaz k vyřizování jeho oznámení nebo je doplnit.

• Osobou nebo odborem uvedenými v odst. 1 písm. b) Směrnice EU může být stejná osoba, která je příslušná k přijímání oznámení.
• Další osoby mohou být určeny jako „důvěryhodné osoby“, u nichž si oznamující osoby a osoby, které oznámení zvažují, mohou vyžádat důvěrné poradenství.

Zde platí také, že tuto možnost lze splnit pouze u neanonymního oznámení nebo vytvoření takového systému, který:

• při podání oznámení vygeneruje oznamovateli osobní kód, kterým se následně přihlásí do aplikace, která jeho oznámení eviduje
• náklady na takovou aplikaci však zřejmě u malých firem budou nepřekonatelnou překážkou.

Oznamovací kanály a postupy umožňují oznamování jinými osobami, které jsou s daným subjektem v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) Směrnice EU, avšak pro tyto kategorie osob není použití interních kanálů pro oznamování povinné.

Podmínky ochrany oznamujících osob

Článek 13

Oznamující osoba má nárok na ochranu podle této směrnice tehdy, má-li oprávněné důvody domnívat se, že předložené informace byly v době oznámení pravdivé a že tyto informace spadají do oblasti působnosti této směrnice.

Osoba podávající oznámení externě má nárok na ochranu podle této směrnice tehdy, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a) nejprve podala oznámení interně, v reakci na oznámení však nebyla v přiměřené lhůtě stanovené v článku 5 přijata náležitá opatření;

b) oznamující osoba neměla k dispozici interní kanály pro oznamování nebo nebylo možné přiměřeně očekávat, že je o dostupnosti těchto kanálů informována;

c) využití interních kanálů pro oznamování nebylo pro oznamující osobu podle čl. 4 odst. 2 povinné;

d) vzhledem k předmětu oznámení nebylo možné přiměřeně očekávat, že tato osoba použije interní kanály pro oznamování;

e) oznamující osoba měla oprávněné důvody domnívat se, že by využití interních kanálů pro oznamování mohlo ohrozit účinnost vyšetřovacích úkonů příslušných orgánů;

f) podle práva Unie byla oznamující osoba oprávněna podat oznámení prostřednictvím externích kanálů pro oznamování přímo příslušnému orgánu.

Osoba podávající příslušným institucím nebo jiným subjektům Unie oznámení týkající se porušení spadajících do oblasti působnosti této směrnice má nárok na ochranu stanovenou v této směrnici za stejných podmínek jako osoba, která podala oznámení externě v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 2.

Osoba, která zveřejní informace o porušení spadající do oblasti působnosti této směrnice, má nárok na ochranu podle této směrnice, pokud:

a) podala oznámení nejprve interně a/nebo externě v souladu s kapitolami II a III a odstavcem 2 tohoto článku, v reakci na oznámení však nebyla ve lhůtě uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. b) a čl. 9 odst. 1 písm. b) přijata náležitá opatření, nebo

b) kvůli bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení veřejného zájmu či zvláštním okolnostem daného případu nebylo možné přiměřeně očekávat, že využije interní a/nebo externí kanály pro oznamování, nebo v případě, hrozí-li nenapravitelná újma.

Článek 14

Zákaz odvetných opatření proti oznamujícím osobám

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly jakoukoli formu odvetných opatření, přímých či nepřímých, přijatých proti oznamujícím osobám splňujícím podmínky stanovené v článku 13, mimo jiné zejména ve formě:

a) dočasného zproštění výkonu služby, odvolání, propuštění či rovnocenných opatření;

b) přeložení na nižší pozici nebo nepovýšení;

c) přenosu úkolů, změny pracoviště, snížení mzdy, změny pracovní doby;

d) neposkytnutí odborné přípravy;

e) negativního hodnocení výkonnosti či pracovní reference;

f) uložení nebo použití disciplinárních sankcí, důtky či jiných sankcí včetně finančního postihu;

g) nátlaku, zastrašování, obtěžování nebo ostrakizace na pracovišti;

h) diskriminace, znevýhodnění nebo nespravedlivého zacházení;

i) nepřevedení pracovní smlouvy na dobu určitou na pracovní smlouvu na dobu neurčitou;

j) neobnovení nebo předčasné ukončení pracovní smlouvy na doby určitou;

k) poškození, včetně dobré pověsti osoby, nebo finanční ztráty, včetně ztráty obchodních příležitostí a ztráty příjmů;

l) zařazení na černou listinu na základě neformální či formální dohody v daném sektoru či průmyslovém odvětví, což znamená, že dotyčná osoba v budoucnu nenajde v tomto sektoru či průmyslovém odvětví zaměstnání;

m) předčasného ukončení nebo zrušení smlouvy o dodávce zboží nebo poskytování služeb;

n) zrušení licence nebo povolení.

Článek 15

Opatření na ochranu oznamujících osob před odvetnými opatřeními

Členské státy přijmou nezbytná opatření, jimiž zajistí ochranu oznamujících osob, které splňují podmínky stanovené v článku 13, před odvetnými opatřeními. Tato opatření zahrnují zejména opatření uvedená v odstavcích 2 až 8.

Pro veřejnost jsou snadno přístupné bezplatné komplexní a nezávislé informace a poradenství týkající se postupů a prostředků nápravy, které jsou k dispozici na ochranu před odvetnými opatřeními.

Oznamující osoby mají přístup k účinné pomoci ze strany příslušných orgánů u dotyčného orgánu podílejícího se na jejich ochraně před odvetnými opatřeními, včetně potvrzení skutečnosti, že mají nárok na ochranu podle této směrnice, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu.

Nemá se za to, že osoby podávající oznámení externě příslušným orgánům nebo zveřejňující informace v souladu s touto směrnicí porušily omezení týkající se zpřístupnění informací uložené smlouvou či právními nebo správními předpisy a že nesou s ohledem na toto zpřístupnění jakoukoli odpovědnost.

V soudních řízeních týkajících se újmy způsobené oznamující osobě je za předpokladu, že tato osoba předložila oprávněné důvody pro domněnku, že újma představovala odvetné opatření za podání oznámení či zveřejnění, na osobě, která odvetné opatření přijala, aby prokázala, že újma nebyla důsledkem oznámení, nýbrž že se zakládala na řádně odůvodněných důvodech.

Oznamující osoby mají případně přístup k nápravným opatřením proti odvetě, včetně předběžných opatření do ukončení soudního řízení, a to v souladu s vnitrostátním rámcem.

Kromě výjimky z opatření, postupů a prostředků nápravy stanovených ve směrnici (EU) 2016/943 se mohou oznamující osoby v soudních řízeních, mimo jiné v souvislosti s pomluvou, porušením autorského práva, porušením tajemství či žádostmi o náhradu škody na základě soukromého, veřejného nebo kolektivního pracovního práva, dovolávat skutečnosti, že oznámení či zveřejnění bylo v souladu s touto směrnicí, za účelem zamítnutí žaloby.

Kromě poskytnutí právní pomoci oznamujícím osobám v trestním a přeshraničním občanskoprávním řízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu (EU) 2016/1919 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES a v souladu s vnitrostátním právem mohou členské státy stanovit další opatření týkající se právní a finanční pomoci a podpory pro oznamující osoby v rámci soudního řízení.