FAQ
Odpovědi na často kladené otázky.
Má Směrnice EU platnost zákona v ČR?
Směrnice EU je normativním právním aktem Evropské unie. Směrnice je specifický nástroj harmonizace předpisů členských států, především v oblasti, kde má EU jen nevýlučné pravomoci. Vedle unijních nařízení a unijních normativních rozhodnutí jsou směrnice jedním ze tří základních normativních aktů orgánů EU. Adresáty směrnic jsou přímo členské státy – většinou všechny, je však možné, aby směrnice byla určena jen několika členským státům. Směrnice jsou transponovány (včleněny) do právního řádu daného státu.
Směrnice je legislativním aktem Evropské unie, který členským státům určuje, aby dosáhly konkrétního cíle, aniž by diktovala, jakými prostředky daného cíle dosáhnout. Jsou odlišné od nařízení, které je tzv. self-executing a nevyžaduje přímou implementaci do právního řádu členského státu. Směrnice obvykle poskytují prostor členským státům pro to, aby přijala daná pravidla podle svého právního řádu. Směrnice mohou být přijaty několika legislativními procedurami podle toho, jaký mají obsah.
Právním základem pro přijetí směrnice je Smlouva o fungování Evropské unie, konkrétně Článek 288 (bývalý článek 249 Smlouvy o ES). Rada může delegovat legislativní pravomoc Komisi a podle relevantního odvětví a patřičné legislativní procedury mohou obě instituce vydávat právní předpisy. Existuje regulace pro Radu a regulace pro Komisi, přičemž článek 288 nerozlišuje mezi legislativními (zákonodárnými) a administrativními akty, jak se tomu děje u národních právních systémů.
- Pro výkon pravomocí Unie přijímají orgány nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska.
- Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
- Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.
- Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu. Pokud jsou v něm uvedeni ti, jimž je určeno, je závazné pouze pro ně.
- Doporučení a stanoviska nejsou závazná.
Proč Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie vznikla .
Cílem Směrnice a následně také implementačního zákona do legislativy ČR je nastavit pravidla pro oznamování porušení práva. Organizace například budou muset v rámci své interní struktury vytvořit systém, pomocí kterého budou moci oznamovatelé upozornit na nekalé praktiky a zajistit jejich ochranu a bezpečnost. Legislativa přináší důležité změny nejen pro veřejný sektor, ale i pro ten soukromý. Soukromým právnickým osobám nařizuje zřídit interní systém pro nahlášení protiprávního jednání.
Od kdy platí Směrnice o ochraně oznamovatelů?
Směrnice nabyla účinnost dnem 17. prosince 2021. Implementační zákon je v současné době ve stádiu schvalování Parlamentem ČR.
Jaké jsou cíle zavedení Směrnice EU?
Cíle Směrnice jsou vymezeny tak, že směrnice stanoví společné minimální normy pro ochranu osob, které oznámí níže uvedená porušení práva Unie:
- porušení práva Unie v taxativně stanovených oblastech: zadávání veřejných zakázek, finančních služeb, produktů a trhů, předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu, bezpečnost výrobků a jejich souladu s předpisy, bezpečnost dopravy, ochrana životního prostředí, radiační ochrana a jaderná bezpečnost, bezpečnost potravin a krmiv, veřejné zdraví, ochrana spotřebitele, ochrany soukromí a osobních údajů, bezpečnosti sítí a informačních sítí;
- porušení ohrožující finanční zájmy Unie podle článku 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a blíže upřesněná v příslušných opatřeních Unie;
- porušení týkající se vnitřního trhu podle článku 26 odst. 2 SFEU, včetně porušení pravidel hospodářské soutěže a státní podpory, jakož i porušení týkající se vnitřního trhu v souvislosti s jednáními, která porušují pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob, nebo s mechanismy, jejichž účelem je získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob.
Cílem legislativy je poskytnout právní ochranu osobám, které informují o poškození veřejného zájmu, o kterém se dozví v zaměstnání nebo v souvislosti s ním. Poškození veřejného zájmu má spočívat v porušení práva v předem definovaných oblastech. Jde například o oblast veřejných zakázek, finančních služeb, praní peněz a financování terorismu, ochrany životního prostředí a další. Oznamovatelé protiprávního jednání budou chráněni jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru.
Co musíme jako firma udělat, abychom splnili požadavky Směrnice EU?
Firma musí splnit minimálně tyto požadavky:
- zavést vnitřní oznamovací systém,
- určit osobu či osoby, které budou přijímat a posuzovat oznámení,
- umožnit podávání oznámení také dodavatelům nebo zájemcům o práci ve firmě,
- vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení písemně do 7 dní od přijetí,
- posoudit oznámení a vyrozumět oznamovatele o výsledku písemně do 30 dní od podání oznámení (lze 2× prodloužit),
- zabránit možnému odvetnému opatření vůči oznamovatelů
- akceptovat také anonymní oznámení.
Kdo musí zřídit vnitřní oznamovací systém?
Vnitřní oznamovací systém zavede zaměstnavatel, který je:
- a) veřejným zadavatelem podle zákona o zadávání veřejných zakázek, s výjimkou těch, kteří zaměstnávají méně než 25 zaměstnanců a obce s méně než 5 000 obyvateli; to neplatí, jde-li o obec s rozšířenou působností
- b) zaměstnavatelem, který v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnával v průměru nejméně 50 zaměstnanců, nebo
- c) zaměstnavatelem vykonávajícím činnost v oblasti finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů, daní, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, ochrany životního prostředí, veterinární ochrany a ochrany spotřebitele.
Co musíme udělat abychom naplnili požadavek nezávislosti?
Oznamovací systém musí být oddělený od obecných komunikačních kanálů, včetně těch, které organizace používá k interní a externí komunikaci (například firemní e-mailová adresa).
Systém musí být vytvořen a provozován způsobem, který zajišťuje úplnost a důvěrnost informací, tzn. brání přístupu neoprávněných pracovníků příslušné organizace a umožňuje uchovávat informace v trvalé podobě pro případ dalšího šetření.
Ideální je zvolit externího dodavatele této služby.
Hrozí nám nějaké pokuta?
- Za nezavedení možnosti oznamování pokuta do výše milionu korun nebo 5 % z čistého obratu
- Pokud se zaměstnavatel dopustí přestupku odvetného opatření vůči oznamovateli, hrozí mu pokuta ve výši až 1 000 000 Kč.
- Naopak pokud se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že učiní vědomě nepravdivé oznámení o protiprávním jednání hrozí ji pokuta až 50 000 Kč.
Bezplatná poradna ke whistleblowingu.
- Tato bezplatná poradna je určena oznamovatelům ve smyslu článku 3 Směrnice EU:
- „oznamující osobou“ fyzická nebo právnická osoba, která oznámí či zveřejní informace o porušení, jež byly získány v souvislosti s její pracovní činností;
- Tato bezplatná poradna je určena dotčeným osobám ve smyslu článku 3 Směrnice EU
- „dotčenou osobou“ fyzická nebo právnická osoba, která je v oznámení či zveřejnění uvedena jako osoba, jíž se porušení přičítá nebo která je s ním spojována;
- Tato bezplatná poradna je určena všem právnickým osobám, kterých se povinnost zavedení interního kanálu pro oznamování ve smyslu článku 4 Směrnice EU týká.
Telefonicky nás můžete kontaktovat v pracovní dny od 9,00 hod. do 17,00 hod.